Byl jsem za socialismu dětským otrokem

20. 10. 2014 10:12:35
aneb "Moje první džíny". Hned v úvodu musím podotknout, že jsem byl otrokem dobrovolným a otročil jsem své touze po originálních amerických džínách. Bylo mi 14 let, když jsem se se jako "dětský otrok" ocitl na jedné z dílen jedné socialistické fabriky.

Proč se na chvilku nevrátit do vzpomínek? Nejlepší způsob jak si vyčistit hlavu a blog. Otevřít okno do už zaniklého světa a provětrat blog od už zatuchlého vzduchu politických "bojů", emocí a osobních averzí...

V Moskvě se zrovna předváděl socialismus ve výkladní skříni - "nejlepší olympiádou historie", celý svět viděl jak krásně a radostně se žije ve východním bloku. Já jsem ovšem nejásal, nešlo si nevšimnout, že pulty obchodů jsou poloprázné a socialismus není schopen uspokojit sen mnoha puberťáků po pravých amerických džínách. Ubohá nahrážka z OP Prostějov, jakýsi modrý hadr hrající si na džínovinu byla pouhou trapnou atrapou dobrou akorát tak pro socialistické socky.

Nic pro mě. Co ovšem dělat? Žádného příbuzného na zahnívajícím a k zániku odsouzeném Západě naše rodina neměla. Zbýval jen Tuzex, lépe řečeno pouze vekslák před tímto rájem pro vyvolené. Naše rodina vyvolená nebyla. Cenu jsem dobře znal - 750 korun ( 150 bonů ) tedy zcela mimo finanční možnosti mé maminky. Jediné co mohla pro mou americkou džínovou touhu udělat bylo domluvení protekce a já mohl o prázdninách nastoupit na brigádu a to i přesto, že mi ještě nebylo patnáct. Jako 14-leté "dítě" jsem začal makat...

První srážka s realitou byl můj plat. Osm padesát na hodinu - to budu muset na americké džíny obětovat tři týdny prázdnin. Tenkrát se mi to zdálo normální, koupit si jedny kalhoty za tři týdny práce. Výchova v socialismu udělala svoje.

Daleko horší byla přidělená práce. Ve svých čtrnácti jsem vypadal na dvanáct a tak jsem jako slabší kus přidělen na ženskou práci. Taková potupa, všude kolem samý starý báby ( v mém tehdejším vidění světa vše nad pětatřicet) No nic, pokud je to jediná cesta k vytouženým džínám musím překonat i toto ponížení. Já těm babám ukážu jak dovedou chlapi makat. S mladickým elánem a nadšením jsem začal pracovat.

Práce byla jednoduchá. Na jakémsi stroji jsem sekal dlouhý tenký drát na malé kousky. Plné bedničky polotovarů jsem pak ukládal na paletu. Můj stroj jel tři hodiny bez přestávky a paleta se začala plnit plnými bedničkami. Moje pracovní nadšení bylo pro mě dost překvapivě zastaveno.

Jaksi jsem si nevšiml, že mé nové kolegyně nemají zdaleka takové pracovní tempo jako já a moc toho ještě vyrobeno nemají. Vypni to, zavelela jedna z nich. Z následující diskuze jsem se dozvěděl v čem spočívá "kouzlo" socialismu. Hlavně se nepředřít a udělat pouze stanovenou normu. Tu bych mohl já svým výkonem dost překročit a to je něco, co vůbec není vhodné. Je to přímo zločin. Bylo mi doporučeno značné snížení tempa, poflakování se v kantýně, po dílně nebo rovnou po celém areálu fabriky.

Co dělat, pracovní nadšení je v troskách a nabídka poflakování byla tak lákavá. Tak jsem se flákal, jako všichni okolo.Peníze na džíny vydělané budu mít i tak. Místo práce " dětského otroka" jen flákání. Měl bych změnit nadpis - "Byl jsem za socialismu flákačem". Ten socialismus zase nebyl tak špatný, pro flákače a nemakačenka přímo ideální. Chápu, že mnoho lidí fňuká po "ztraceném ráji"....

Ještě lepší byly ovšem moje první originální "levisky". To je jiný matroš, cvočky, kožená cedulka, co víc si přát.Sice jsem si ještě chvilku musel počkat až budou správně a dokonale ošoupané. Nosil jsem je hodně dlouho, závěrečná fáze, kdy byly plné záplat byla nejlepší.

Značce "Levis" jsem zústal věrný dodnes. Pokud si spočítám a porovnám cenu mých prvních socialistických levisek na dnešní ceny, vychází mi sedm a půl tisíce. Tolik peněz za jedny džíny může dát jen debil nebo zoufalec žijící v nedostatku socialismu. Vlastně to byly nejdražší kalhoty co jsem si kdy koupil...

PS.Omlouvám se, že se nemohu zapojit do diskuze. Děkuji všem za zájem o můj blog a jen malá připomínka pro pana Chrástka. Na bramborové brigády se jezdilo hromadně už od 7. třídy základní školy. To je moje osobní zkušenost, hrnek teplého čaje, kus salámu s houskou a dvacetikoruna byla naše zasloužená odměna...

Autor: Zdeněk Bárta | pondělí 20.10.2014 10:12 | karma článku: 27.84 | přečteno: 2310x

Další články blogera

Zdeněk Bárta

Nenoste květiny na rozloučení s Karlem Gottem....

Na takovou výzvu je už sice pozdě, můj blog také žádnou výzvou není. Takové právo má pouze rodina, která chce splnit přání zemřelého, nebo toto přaní může vyslovit před svou smrtí ten, kterému mají být květinové dary určeny.

11.10.2019 v 6:46 | Karma článku: 14.43 | Přečteno: 627 | Diskuse

Zdeněk Bárta

Saský nacionalista ( vlastenec?) vraždil

První informace po včerejším útoku na synagogu ve východním Německu opět v českých diskuzích daly šanci místním vlastencům, kteří se ani trochu nepovažují za nacionalisty či xenofoby.Mají hned jasno.Určitě to musel být muslim....

10.10.2019 v 7:15 | Karma článku: 15.75 | Přečteno: 643 | Diskuse

Zdeněk Bárta

Transsexuální Popelka - útok neomarxistů na klasickou pohádku.

Klasický text pohádky Popelka z pera bratří Grimmů, nebo její českou verzi od Boženy Němcové jistě každý zná.Nebo ne? Má už snad každý v hlavě tu neomarxistickou odpornost s nechutnou transsexuální Popelkou?

5.10.2019 v 12:45 | Karma článku: 15.94 | Přečteno: 938 | Diskuse

Zdeněk Bárta

Je starosta,který zakáže napustit bazén klimatický komunista....?

Změna klimatických podmínek na zemi již dnes přináší nové životní situace. Na jedné straně jsou hlasy,které volají po tom, aby se lidé dobrovolně uskromnili a změnili dnešní pro klima zničující konzumní styl života.Dokážeme to?

21.9.2019 v 7:16 | Karma článku: 13.51 | Přečteno: 541 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Beata Krusic

Jak Josef Zíma pochopil jednu mojí nohu...

Aneb Jak mi Josef Zíma dodal klid a jistotu... (A ne jen tehdy, když mě lidsky pochopil, ale v podstatě neustále mi do života přinášel štěstí..., protože tu jeho radost v hlase, jsem vnímala celý život!

22.10.2019 v 13:37 | Karma článku: 13.50 | Přečteno: 392 | Diskuse

Michal Pohanka

Podivuhodná změna chování u mužů, když si chtějí zaš...pásovat

Nezaslouží si snad i použitelná hajzlmadam s IQ splachovadla svých patnáct minut slávy? Jistěže ano! Jen pro takové chvíle přece stojí za to žít. Jen pro takové chvíle přece stojí...

22.10.2019 v 13:29 | Karma článku: 15.80 | Přečteno: 723 | Diskuse

Jiří Turner

Mediální ghetto

Svoboda projevu a svobodný přístup k informacím nejsou žádnou zárukou svobodného myšlení. Myslím, že mnoho lidí tuto svobodu nepotřebuje a možná ani nechce. Někomu třeba komplikuje život i možnost volby.

22.10.2019 v 11:15 | Karma článku: 10.42 | Přečteno: 371 | Diskuse

Katerina Kaltsogianni

Kurdové mají obdobné problémy jako měli řečtí Makedonci

Dívám se na plačící ženy, jejich děti, zoufalé muže, kteří utíkají před bombardování v Sýrii. Je mi jich skutečně líto. Poslouchám v TV pár Kurdů, kde se dozvídám, že jim Turci nepovolili kurdská příjmení. Historie se opakuje.

22.10.2019 v 10:42 | Karma článku: 13.34 | Přečteno: 307 | Diskuse

Jakub Beznoska

Město přidělilo byty nepřizpůsobivým...

...dům poté bude muset hlídat ostraha a bezpečnostní kamery.. Již z tohoto lze usuzovat, že se sociální projekt moc nepovedl.

21.10.2019 v 22:28 | Karma článku: 40.77 | Přečteno: 1762 | Diskuse
Počet článků 316 Celková karma 25.67 Průměrná čtenost 1749

Pseudovesničan v "nejlepších letech", který se raduje z každého dne kdy může vnímat svět všemi smysly.Věčný optimista, který dobře ví, že život je krásný a je hloupé si ho kazit zlobou, závistí a nenávistí.

Najdete na iDNES.cz