S dovolením si zde vypůjčím některé úryvky z jeho dvou uveřejněných článků, které na mě udělaly velký dojem a donutily mě zamyslet se....
Pan Bernard píše.....
"Léta po revoluci jsem si pouštěl televizní zprávy, četl noviny a žil jsem tím, co je nového, co se povedlo zreformovat, jaké nové zákony se připravují a tak dál. Vycházel jsem z přesvědčení, že tahle země jde dopředu, ale postupně jsem zjistil, že jde někam úplně jinam.
Zprávy jsem přestal sledovat, protože poté, co přijdu z práce, kde jsem obklopený pozitivními lidmi, nemám chuť a ani důvod nechat se pokaždé zavalit záplavou krádeží, zločinů, lidské podlosti a zároveň často populismu a hlouposti. Žijeme si nyní velmi dobře, nikdy jsme se neměli líp, ale ve zprávách slyšíme něco úplně jiného. Podle nich to vypadá, jako bychom žili v beznadějné době."
další úryvek z jeho pobytu v Irsku....
"V Irsku je horší ekonomická situace než v České republice, třeba přibližně dvakrát větší nezaměstnanost. Viděl jsem tam rozestavěné budovy, betonové skelety, které v současné situaci pravděpodobně už nikdo nedostaví, protože na to nebude dost peněz. Viděl jsem i hodně krásných moderních budov, ve kterých bylo mnoho prázdných kanceláří. Ceny nemovitostí spadly zhruba na polovinu své někdejší hodnoty. Přesto je ale v Irsku hodně draho. Podle úrovně mezd a cen se mi rozhodně nezdá, že by na tom byli Irové líp než Češi. Bublina splaskla, a oni dneska žijí ve velké nejistotě.
Přesto jsem ale neměl pocit, že by byli zapšklí a otrávení. Nevymlouvali se, že za to všechno může někdo jiný. Ani v žádné hospodě jsem neslyšel nikoho hlasitě nadávat, neustále si stěžovat na to či ono a pořád jen hledat viníka. Z lidí „nestříkaly“ negativní emoce. Samozřejmě ze své současné situace nebyli „happy“, ale vzbuzovali dojem, že jsou připraveni se o svou budoucnost porvat. Jsou ochotni udělat maximum, aby „přežili“.
Bohužel mám pocit, že podobně pozitivních lidí je u nás málo. Žijeme v demokracii a naše ekonomika je relativně zdravá a neutrpěla takový šok jako Irsko. Přestaňme nadávat a zkusme dělat věci lepšími."
Co k tomu říc víc ? Mám ten samý pocit jako pan Bernard, stačí si vzpomenout na sobotní demonstraci....představení typickych obyčejných Čechů...byl to smutný a nechutný pohled. Pozitivně myslících lidí tam asi moc nebylo....
Ti samí Češi si budou volit " svého prezidenta " - osobnost. Takové volby osobností proběhly již v minulosti - volby do Senátu mají ten samý princip, z několika jednotlivých kandidátů si můžeme vybrat, který z nich nás bude zastupovat v Senátu. Jak volí Češi ?
Senátní volby 2008 - 2. kolo
První kandidát : Stanislav Bernard, úspěšný podnikatel, který za dlouhé roky práce rozjel prosperujíci českou firmu, vytváří pracovní místa. Jeden z ukázkových příkladů schopných lidí, kteří táhnou českou ekonomiku. Skutečná osobnost.
Druhý kandídát: Milan Štěch, bývalý komunista a užvaněný odborář, přínos pro společnost jedna velká nula...
Je celkem jasné koho si vybral " moudrý český lid "....Zlý kapitalista byl poražen, komunista - odborář vítězí...Myšlení většiny Čechů je bohužel plné závisti a ubohosti....jak má být potom člověk hrdý na to, že je Čech.....?
Pod článkem pana Bernarda je několik poděkování za optimistické řádky, tímto se připojuji i já. Děkuji.