Jo, lide jsou ruzni a soudci take. pred casem jsem cetl o sporu v Rakousku kde si obcan koupil domek pobliz letiste a po case soudne vyzadoval zruseni letiste, protoze ho hluk letadel rusi.

A zrovna dnes uz poctvrte odmit soud v Holzkirchen zalobu severonemecke rodiny ktera se prestehovala do krasnejch Alp na to, ze ji rusi bimbani zvonu ktere maji na krku ty zvonce.

Ale ti jako spravni Preßen ihned prohlasili ze se odvolaji k Bundesobervewaltungsgerich.

A pokud jde o smrad, co maji delat ti chudaci Ostravaci? Tem jde i o zdravi.

V Liberci se dusím, tak si adresu paní soudkyně sehnat zkusím ...

Z vámi citovaného rozsudku ale rozhodně nevyplývá, že by si soudkyně myslela, že venkovské zahrady jsou určeny pouze k pěstování okrasných rostlin a relaxaci. Ani jsem nečetl, že by se měli sousedé poníka zbavit. Soudkyně v rozsudku pouze uvedla, že nemají sousedy obtěžovat zápachem ze zvířete.

Jinak nevím, do jaké míry je ten zápach obtěžující a neznám situaci dost podrobně na to, abych si mohl utvořit nějaký, z mé strany, objektivní, názor. Ale rozhodně si nemyslím, že by se na vesnici lidé měli řídit pouze tím, že "zvířata prostě na vesnici patří"!

Sám chovám králíky, slepice, brojlery a psa. Ne tak dávno jsem měl i to prase. Ale nikdy by mne nenapadlo umístit kurník, nebo malý výběh pro drůbež či třeba jen přechodné hnojiště, blízko sousedova posezení a zaargumentovat tím, že "zvířata na vesnici patří". A oni se chovají podobně. Když jsem si chtěl pořídit pro zábavu pár holubů, šel jsem za sousedem a zeptal se ho, do jaké míry by mu vadilo, kdyby někdy sedli na jeho střechu. Krytina je stará a stejně ji za chvíli bude měnit a holubí trus by stejně nejspíš spláchl dešť. Ale nakonec jsem si to rozmyslel. Protože dlouhodobě dobré sousedské vztahy, které přetrvávají už několik generací, jsou nade vše.

Ta slova o květinách a relaxaci byla také přímou citací,nezduraznil jsem to dost dobře.Jinak majitelka poníka udělala maximum proto,aby byl poník od souseda co nejdál plus další úpravy v ustájení i zaplachtovani plotu.Z její strany bylo vykonáno vše co mohla v dané situaci udělat.Dekuji za názor.

Koně cítit jsou ne že ne. Někomu voní, jinému jejich pach nevadí a dalším holt smrdí.

Asi tak. On dneska ten neustále omílaný argument, že zvířata na vesnici patří, už tak neplatí.

Mne by zajímalo, jestli v té vesnici chová někdo prasátko. Ovšem to jde posléze na pekáč, takže předchozí "vůně" je přirozeně tolerována.

Ta ves bude asi dost specifická, obydlená princátky. Tady (u nás) v okolí vidíte koně všech velikostí a barev, o jiném zvířectvu nemluvě, a nikdo si neztěžuje. Sám jsem měl koně 16 let a jediný problém byl, aby se sousedé nehádali, kdo si odveze víc hnoje.

V Holandsku chovají na vesnici zvířata i bankovní úředníci. Domky mají do ulice načančané fasády, upravené záhonky, vjezdy vysypané kačírkem, a z druhé strany mají stáje s dobytkem, osly, kozy, ovce, psy... Jenže Holanďani jsou dost tolerantní společnost. Tedy uvnitř komunity.

Ale je dobré se na věc podívat i z druhé strany. Podobný problém jsme měli s kynologickým cvičištěm. Původně bylo na kraji města, mimo zástavbu. Zástavba ale pokročila a najedou jsou v okolí cvičáku domy a obyvatelé si stěžují na hluk, na to, že psi štěkají, že tam parkují auta kynologů, a to nemluvím o závodech, to je ještě o řád větší mazec. Bránili jsme se tím, že ten cvičák tam byl dřív než zástavba, že ti lidi věděli, do čeho jdou. Cvičák tam stále je a odolává - peticím, snahám prosadit jeho zrušení na zastupitelstvu apod. Ale jak dlouho ještě? Čili - rozumím i tomu, že lidem vadí, že někdo, kdo se přistěhoval, svou aktivitou snižuje jejich komfort bydlení. Otázkou je, nakolik to dali té paní s poníkem vědět dopředu, nakolik ta paní věděla, do čeho jde.

Já myslím, že kdo chce komfortní bydlení, má možnost v Praze. Ticho, klid, čistý vzduch.....

Český soudce/soudkyně.

Myslím že vám vše.

vám = vím