Podle mne není možné nechat podezření na týrání a zneužívání dětí bez reakce. Čím mladší dítě, tím má menší šanci rozlišit nepravosti a bránit se jim ještě menší.

Ovšem to podezření musí pojmout odborník a ne diletant. Ta ženská pojala podezření na základě toho, že jí holčička odsouhlasila sérii návodných otázek, což je takový odborný kiks, že je to jasné i mně, a to o psychologii vím kulové. Z článku:

Odbornice podrobila předškolačku testu, ve kterém jí dala za úkol začarovat jednotlivé rodinné příslušníky do zvířátek a nakreslit je.

„U prasete, které mělo označovat otce, namalovala nezvykle dlouhý ocas. Na otázku, jestli prase sahá na oslíka, dívka řekla, že ano. K tomu doplnila, že se to oslíkovi nelíbilo, že by nejraději utekl do svého domečku a byl by rád, kdyby se prase odstěhovalo. Když jsem se ptala, co chtělo prase, aby mu oslík dělal, dívka mlčela,“ uvedla logopedka do policejního protokolu.

Pak už si přestala brát servítky a na dívku to vybalila přímo.

„Sahá ti tatínek mezi nožičky? Víš to, že kluci mají pindíka a tátové taky a akorát ho můžou mít velkýho a tvrdýho?“ Podle logopedky na všechny tyto otázky reagovala dívka kladně. „Odpovídala na všechno, ale je dost chytrá, takže jsem musela být opatrná, aby nepoznala, co sleduju,“ napsala logopedka dětské psycholožce, se kterou případ konzultovala, ještě než své podezření oznámila policii.

(Nic z toho už dívka nezopakovala ani u psycholožky ani na policii.)

Lynč nebo kritika?