Nic takového se nestalo. Nechci vyvolávat žádný hlas ze záhrobí, jen bych rád připomenul, že byli i lidé kteří před svou smrtí mysleli na jiné a i prostřednictvím svého pohřbu pomáhali ostatním. Čest jejich památce.
Už dnes v noci a především skoro po celý den budou davy především kdysi mladých fanynek stát frontu na rozloučení s populárním zpěvákem a pohřbí spolu s ním i své mládí. Jistě nepřijdou s prázdnýma rukama. Pohřební davová hysterie kolem pohřbu Karla Gotta bude vrcholit. Své sousto si už urvaly populistické politické hyeny a ze smutečního aktu se stala místy nedůstojná a trapná fraška .Bohužel.
Shodou okolností se ve stejný den potká v Praze truchlící dav zpěvákových "pozůstalých" fanoušků s jinými fanoušky. Ti potáhnou jinam uctít svým křikem zase své, v tomto případě živé idoly a modly kopající do míče.Rozhodně se zde nechci pouštět do diskuze kdo je víc, zda zpěvák či fotbalista.Nebo snad dokonce vědec? Tyto dva fanouškovské tábory zde mám jen proto abych napsal, že davové šílenství ani jednoho z nich nechápu a je mi zcela cizí.Přesto proti těmto lidem nic nemám.
Pokud chce někdo řvát až do ochraptění a přitom mlátit do bubnu je to jen jeho volba. Stejně tak úplně jinak fanatický fanoušek může jít na pohřeb člověka, kterého osobně ani nezná a dokonce nemá problém kvůli tomu stát celou noc v dešti a zimě ve frontě v nedůstojných podmínkách před smuteční síni. Lidé jsou různí a dělají navzájem nepochopitelné věci. Každý to prostě máme jinak....
Jak už jsem psal oba projevy obou fanouškovských táborů jsou mi cizí. Jen mi připomněly dobu, kdy jsem i já svoje idoly hledal mezi fotbalisty, herci a hrdiny ze stříbrného plátna. Pak jsem z tohoto fanouškovského třeštění nějak vyrostl.Asi jsem dospěl. Nebo je to jinak? Pohřeb Karla Gotta a celé to bizardní třeštění kolem něho my připomněl i mého dětského hrdinu a mou reakci v dospělosti na jeho smrt.To již byl úctyhodným 86 letým starcem a já na něj už skoro zapomněl....
Není to nikdo jiný než klukovský idol mé generace.Vlastně ne ani herec,ale postava kterou hrál. Ano je to on.Statečný, čestný a ušlechtilý náčelník Apačů Vinnetou.
Pochopitelně jsme znali jméno herce, který se svou postavou úplně splynul. Pierre - Louis baron de Bris. Pierre Brice. Jsou už to čtyři roky co zemřel a já tehdy měl pocit,že spolu sním jsou pohřbeny i mé klukovské roky. Byl jsem velmi rád, když jsem se při četbě k úmrtí u nás slavného herce dočetl,že za svého života byl přesně takový jako jeho nejznámější filmová postava, kterou ani nemusel hrát. Prostě takový byl. Statečný, čestný a ušlechtilý. Měl jsem dobrý pocit, že jsem v dětství fandil někomu tak lidsky správnému. Teprve ted jsem se dozvěděl, že v devadesátých letech organizoval charitativní sbírku na pomoc lidem v oblasti, kde byly natáčeny jeho slavné filmy. V bývalé Jugoslávii zničené nacionalistickou válkou. Sám tam léky a potřebné věci zakoupené za 40 milionů které vybral zavezl.
Ne, to nemá být nějaký odrazový můstek k morálnímu odsouzení Karla Gotta. Každý by měl soudit pouze sám sebe a i zdejší Mistr Kája se často účastnil charitativních akcí a koncertů.Za to mu jistě patří velké uznání a dík. Rozdal mnoho radosti.
Teprve ted na konci blogu jsem se dopracoval k vysvětlení nadpisu a srovnání obou pohřbů. Něco je jinak.
Moc se mi líbilo šlechetné gesto kdy Pierre Brice před svou smrtí požádal své fanoušky, aby i při uctění jeho památky pomohli těm co to potřebují. Požádal je, aby místo květinových darů přispěli penězi na dalajlámovu nadaci vybírající peníze pro chudé děti. Zase jsem před sebou viděl můj klukovský idol - ušlechtilého a čestného Vinnetua.
Je moc velká škoda, že Karel Gott nemyslel na podobné gesto. Mohlo se vybrat spoustu peněz pro lidi,kteří je potřebují více než mrtvý květinové dary a celé to místy nedůstojné třeštění by mělo aspoň nějaký smysl a důstojnou tečku.
Škoda promarněné příležitosti.....